nedeľa, 15. novembra 2015

Ďakujem vydavateľstvu xy, ale knihu som nedočítala.


Toto je článok, ktorý som veľmi neplánovala. Inšpiroval ma k nemu jeden blogový príspevok objavený asi pred polhodinou. 


Aby som vám poriadne vysvetlila o čo ide, začnem od začiatku. V poslednej dobe som si všimla, že sa naša blogerská komunita dosť rozrastá o detských blogerov. Tak 11-12 roční. Samozrejme, ono je to fajn, keď majú takýto koníček a od detí asi netreba očakávať nejakú vysokú úroveň blogu. (Aj keď poznám blogerku, ktorá začala myslím, že v jedenástich a tú úroveň mala.) Lenže problém nastáva vtedy, keď tieto deti (alebo sektári, ako sme ich s kamarátmi nazvali) napíšu ehm, článok o nejakej knihe (nemám odvahu nazvať to recenziou), k svojmu názoru napíše tri vety (vrámci ktorých sa nezabudne posťažovať ako dnes zmokol) a potom poďakuje vydavateľstvu za recenzný výtlačok. 
Toto teda konkrétne riešiť nebudem, to, že si isté vydavateľstvá môžu stúpnuť na námestie a svoje knihy len tak rozdávať, je ich vec. 

V poslednej dobe som si ale už častejšie všimla, že títo sektári neraz napíšu do recenzie na recenzák Knihu som nedočítal/a. Nebudem sa hrať na úplného moralistu, bez mučenia priznávam, že samej sa mi párkrát stalo, že kniha, ktorá vyzerala úžasne a zobrala som si ju na recenziu bola taká strašná, že som ju radšej ešte (dávno) pred polkou zavrela (zvyčajne to vzdám tak okolo sedemdesiatej strany, to už je tak nejako jasné, že sa to nezlepší), aby som si zachovala aspoň kúštik duševného zdravia. A viem, že nie som jediná. Nebudem samozrejme dané knihy menovať, nebolo by to voči tým vydavateľstvám fér. Tiež nebudem pokrytecky hovoriť, aby tú knihu za každú cenu dočítali. To je na každého vedomí a svedomí. 

Podstatou je si aspoň zistiť od kamarátov, ktorí knihu čítali aspoň spoilery a ak ani to nie, tak skrátka napísať recenziu tak, aby nebolo vidno, že ak by ste z danej knihy prečítali ešte o riadok viac, tak by skončili ako moja detská zábavka (ako malé dieťa som vraj hodiny vydržala trhať časopisy na pásiky :D). Skrátka napísať recenziu tak, aby nikto neuhádol, že ste knihu nedočítali a snažíte sa zabudnúť, že ste tú knihu niekedy vôbec držali v ruke. A nie napísať do "recenzie" ešte aj to, že som knihu nedočítal/a. Ja sa naozaj divím, že im to Fragment či Ikar toleruje, pretože ja by som takého blogera zo spoluprác okamžite vyrazila (okej, ja by som ho ani nepriala, no ale chápeme sa).

Ja vám neviem, takí by ani recenzáky brať nemali (hoci to považujem za chybu vydavateľstiev, že si nedávajú pozor, lebo asi väčšina by skočila po knihách zdarma, keď je tu tá možnosť.
A ja už tak rozmýšľam, že kde je tá úroveň, tá prestíž?  Sú blogeri, ktorí si to zaslúžia viac a nie že im sektári zaberajú miesto... -_-
Takže tak. Deti, ak chcete blogovať, blogujte. Len nerecenzujte knihy vydavateľstvám a ak, tak nepíšte, že ste knihu nedočítali. Pretože ešte raz niečo také v recenzii uvidím, tak zrejme napíšem danému vydavateľstvu naštvaný mail alebo čo.

29 komentárov:

  1. Vystihla jsi to dobře :) Obcas ctu tak odflaknute recenze na recenzni vytisky, ze si rikam, ze bych mela mit se svoji pisatelskou urovni sanci ziskat u daneho nakladatelstvi spolupraci. Zel ji neziskam, protoze mi odepisi, ze maji plno. Ok, kdyz jim prijde vydelecne davat spolupraci lidem, kteri napisou recenzi o 2 kratkych odstavcich a vlastne z toho vyplyne, ze knihu ani nedocetly, tak prosim..

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Ono z toho to nielenže vyplynie, ono je to tam rovno napísané :D :D
      Veď práve. Ľudia, čo si to zaslúžia nemajú, je to veľmi nefér. Mali by sme im to tam riadiť my :D

      Odstrániť
  2. Naprosto souhlasím s článkem! Vím, že teď nejsem skoro aktivní a s mojí úrovní psaní recenzí bych do toho neměla moc co kecat, ale přesto.. Naprosto mě vytáčejí recenze některých mladých lidí (ano najdou se skvělé výjimky, ale bohužel jejich málo) kteří napíšou tři věty o tom jak se jim kniha líbila. Žádný důvod, žádný informace o knize kromě anotace. Nebo případ, že nedočtou knihu ale ani nenapíšou důvod! Taky se mi stane že vážně knihu nedočtu i když se vážně snažím. Ale aspoň do recenze napíšu důvody, výtky a zkusím najím aspoň nějakou maličkost, která se mi líbila. Ne že napíšu: Knihu jsem nedočetla, protože se mi nelíbila a je mimo můj vkus. Za to bych vraždila. A pravdu máš i v tom, že nakladatelství by si mělo začít vybírat mezi blogery, protože někteří si založí blog JEN kvůli knihám zadarmo, což mi nepřijde spravedlivé, když někteří se doteď se skvělými blogy stydí si o recenzáky napsat.

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Mojou najväčšou motiváciou pre blog boli recenzáky. Ale ja som sa aspoň snažila sa niekam posúvať, zlepšovať sa. Ale toto... Oni uviaznu na mŕtvom bode a ešte sa rozmnožujú ako králiky -_-
      Ja aj keď knihu nedočítam, nepíšem takú recenziu ako pri tých, čo so prečítala. Ale keď napíšu, "nemôžem hodnotiť, nedočítala som to", akože wtf?! A potom knihu priamo v recenzii predávať?! :D

      Odstrániť
  3. Mě přijde super, když děti čtou, ať klidně i píšou recenze. Samozřejmě nečekám, že bude kdovíjak jak kvalitní, ale alespoň menší úroveň bych očekávala a přece jen, časem se určitě zlepší. Já sama si nemyslím, že bych psala kdovíjaké recenze, ale občas narazím na recenzi, která má jen pár řádek, ještě příšerně napsaných a když vidím na konci, že se jedná o recenzní výtisk, tak jdu pomalu do mdlob :D

    Já tedy vždy dočtu knihu, i když je příšerná a teď nemluvím jen o recenzních, ale zkrátka vždy. A když už bych nedočetla, tak přesto by podle mě recenze měla být taková, aby to nebylo poznat a případně se zmínit, že jsem ji nedočetla, ale nemělo by se to odrazit v recenzi. A zurovna Ikar mi přijde kvalutní nakladatelství, které nespolupracuje s každým a řekla bych, že zrovna tohle si vybírá.
    Beauty of pink / Knižní regál

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Ja by som nedokázala dočítať úplne príšernú knihu. Keď si pomyslím koľko skvelých ma čaká a ja mám zabíjať čas s niečím takým...
      A áno, to som si tiež myslela. U vás to spadá pod Euromediu, myslím a mám dojem, že tí si naozaj vyberajú. Náš Ikar spočiatku tiež, ale teraz vezmú už tiež kdekoho. Avšak teraz sa menil človek, čo to má na starosti, tak snáď...

      Odstrániť
  4. Teď se musím pochválit, protože jsem začala blogovat koncem jedenáctého roku a knihy jsem vždycky poctivě dočetla. Teda, já jsem taky recenzní výtisky objevila až o pár měsíců později, takže... No, faktem je, že v tom věku nejde dost dobře zaručit kvalita a než se blogeři trochu oťukaj, budou 2-3 roky pryč a pak budou plakat nad svými starými články (vlastní zkušenost). Článek je pravdivý, souhlasím s ním, ale myslím, že je to jako mluvit do dubu, oni si pořád pojedou svou a nakladatelství se nezmění, už jen kdyby si na základě recenze koupili knihu dva lidi, vyplatí se jim to. Ne, že bych zrovna já třeba mohla kázat o kvalitě recenzí, ale dám si s tím vždycky práci na několik hodin. Ten článek bych chtěla vidět, ráda si rvu vlasy. :D

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Ja som začala v pätnástich a pri niektorých článkoch si tiež trhám vlasy, že čo som to preboha písala :D A z toho dôvodu nekritizujem recenzie ako také (no dobre, možno trošku), ale pointou článku bolo to nedočítanie. Keď nedočítam, tak nech o tom nevedia. Aj ja to tak robím :D
      A poslala som ti ho :D

      Odstrániť
    2. Snad už zbývá jen dodat, beru popcorn a jdu sledovat diskuzi, tohle bude ještě mazec. :D

      Odstrániť
    3. A to som ten článok ani nezverejnila :D

      Odstrániť
  5. Já pokud knížku recenzuji, zvlášť recenzní výtisky, musím ji dočíst - i když se mi nelíbí, prostě musím mít na knížku ucelený názor. Ano, nezapírám, že i já jsem pár knížek nedočetla, ale u těch od nakladatelství se mi to ještě nestalo - pokud chci knihu kritizovat, musím vědět proč, pokud ji chci chválit, to samé. Já sama si nějak moc nevšimla přibývajících mladších blogerů, na pár jsem jich narazila, ale jinak se v téhle sféře nepohybuji, takže nemůžu soudit. Ale aspoň k tomu vlastnímu názoru by to opravdu chtělo víc než tři věty. Ale jinak je to podle mě chyba vydavatele.

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Mne popravde niekedy už pár strán stačí k tomu, aby som vedela, prečo knihu kritizovať. Ale väčšinou skončím tak okolo sedemdesiatej strany. Snažím sa tomu vyhýbať, ale niekedy to proste nejde. Tie následky, ktoré by na mne tá kniha zanechala by mohli byť trvalé. Nemôžem riskovať :D

      Odstrániť
  6. Milujem, keď si otvorím článok neznámeho blogu, je napísané že recenzia, ale k názoru sú fakt len tri vety a to typu: páči sa mi obálka, dej je super, postavy som si zamilovala... to mi lezie dosť na nervy a nechápem tú úroveň.. ako sama nebudem hovoriť, že píšem neviem aké skvelé recenzie, ale aspoň sa snažím a nespíšem to tromi vetami, keď už mám možnosť tej knižky zadarmo, tak sa snažím.. no proste niektorí ľudia si blogy zakladajú len kvôli tomu, že ich dostanú bez poplatkov.. :/

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Táto dotyčná, ktorá ma inšpirovala k tomuto článku má v "recenzii" na Fifty shades toto: Mistrovské dílo s odfláknutým koncem :)
      I´m not kidding, toto je celý jej názor. Takže tak :D

      Odstrániť
  7. Ja som sa našťastie ešte s takýmito recenziami nestretla, ale myslím si že napísať len tri vety a k tomu, že ste to nedočítali je podľa mňa blbosť. Predsa len čitateľ takejto recenzie alebo článku chce aj vedieť prečo ste to nedočítali, pretože aj nedostatky čo sa tomu blogerovi nepáčia/nesedia mu, môžu sedieť tomu čitateľovi blogu a predsa len sa spraví ako-taká reklama a možno tržba vydavateľstvu. :) Takže takýchto knižných blogerov dosť nechápem a tiež nechápem ani blogerov, ktorí v recenzii napíše na pol A4 dej príbehu (skoro celý) a ten názor tam je až na tie tri vety. To tiež neznášam! Inak s tvojim článkom veľmi súhlasím! :)

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Tak asi nepozeráš tie správne blogy :D Každopádne ďakujem :D

      Odstrániť
  8. Fakt je, že poslední dobou narážím na recenze u kterých si říkám "A za tohle dostanou recenzák, fakt?" stále častěji. Vím, že sama mám co zlepšovat, ale shrnout dojmy z knihy do tří nicneříkajících vět mi pořád přijde trochu málo.

    Co se dočítání týče, zastávám názor, že recenzák by se prostě dočítat měl - a když ne, ale to v naprosto krajním případě, mělo by to být v recenzi uvedeno. S pořádným zdůvodněním. Myslím totiž, že kniha k recenzi je něco jako práce (dokonce i s výplatou, když se to tak vezme) a tam zadaný úkol člověk také plní, i když ho třeba tak úplně nebaví.

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Mne by prišlo blbé napísať do recenzie: ,,Sorry, kniha bola tak zlá, že som ju nedokázala dočítať. Ale ďakujem, že ste mi ju poslali."
      Radšej nech to tam nie je poznať, nech tým ľudia nie sú ovplyvnení. Iba názorom.

      Odstrániť
  9. Vystihlas to naprosto přesně. :) Já se knihu vždycky snažím dočíst, alespoň se probojuji přes těch padesát stránek, když je to opravdu strašné. Vždycky jsem měla dojem, že ten nápis Děkuji za recenzní výtisk je určitou nálepkou kvality recenzní, i když vím, že v dnešní době dostává recenzáky kde kdo. Ale jasi je na nakladatelství, komu svoje knihy posílají.

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Občas mám fakt dojem, že ich môžu len tak rozdávať na ulici, keď to isté robia medzi blogermi :D

      Odstrániť
  10. Osobne na takéto veci nenarážam, ale určite máš pravdu - s takýmto prístupom k recenziám nechápem, ako môže daný bloger dostať recenzák.:D Na druhej strane, ja by som celkovo nedokázala knihu nedočítať a napriek tomu ju recenzovať.:D

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. No vidíš, ja som šikovná a dokážem to. Je to forma umenia :D Je to lepšie ako sa obrať o nervy :D

      Odstrániť
    2. Neviem, či je to o šikovnosti.:D Mne to skrátka príde nesprávne.:D

      Odstrániť
    3. Tiež ti to nekáže nikto robiť :D

      Odstrániť
  11. No, odfláknutý recenze od nováčků, co to dělají jen kvůli knížkám, je jedna věc. Moc se mi to nelíbí, pravda, na druhou stranu je to ovšem i chyba nakladatelství, že pošle recenzák každýmu, kdo si o něj napíše. S takovou bych za chvíli mohla začít o recenzáky žádat já... :D Ale třeba se to nováčci časem naučí, když dostanou šanci. Třeba ne. Ale ve finále tím vlastně nikomu neubližujou.
    Ale musím taky říct, že když už bloger recenzák nedočte, jsem pro, aby to prostě upřímně napsal do recenze, i když to je třeba vůči nakladatelství blbý. Protože to mi už přijde mnohem blbější (vůči čtenáři blogu) tvářit se, jako že jsem knížku dočetla, když jsem nepřelouskala ani sto stránek...

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Ale zas, svojím spôsobom v recenzii nespomenieš, že si knihu dočítala, len to ľudia predpokladajú. Svojim spôsobom neklameš. Len zatajíš pravdu.
      A potom to dopadne tak, že nejaký dobrý bloger sa snaží dostať k spoluprácii a tam ho odmietnu, že majú plno...

      Odstrániť
  12. Když jsem psala recenze pro nakladatelství, tak jsem to vždycky brala jako velikou zodpovědnost a vážila jsem si toho, že velké nakladatelství jako např. Host má zájem o mojí recenzi. Vždycky jsem knížku poctivě dočetla i když mi lezla krkem a pokud se mi nelíbila, popravdě jsem to do recenze napsala s tím, že tisíc lidí, tisíc chutí, někomu se třeba líbit bude. Zkrátka bych si to nedovolila odfláknout. Proto mě ani tak nerozčiluje jako spíš mrzí, když vidím článek, kde autor okopíruje anotaci a napíše líbí/nelíbí. Chci se dozvědět jak spisovatel píše, jaké jsou postavy vystupující v knize, jestli je kniha čtivá, jestli je děj složitý apod....kdybych chtěla zjistit pouze to, jestli se knížka líbí/nelíbí, otevřu si uživatelské recenze na Heureka.cz.

    Jinak momentálně jsem na tom tak, že jsem ukončila všechny svoje spolupráce, protože jsem zjistila, že mi docela vadí, když vím, že musím napsat recenzi do určitého data. Já vím, že když ta recenze bude později, tak že mi nikdo hlavu neutrhne, ale mně osobně je tenhle pocit protivnej, mám ráda, když se věci plní tak, jak je dohodnuto a když mi třeba ta knížka vážně nesedne, tak mám problém. Takže teď píšu jen o knihách, které mi sednou, jsem bez časovýho presu a přiznám se, že mě to baví víc. Rozhodně proti recenzním výtiskům nic nemám, naopak, je to super nápad, ale mám pocit, že by to recenzenti mohli brát trochu zodpovědněji. I když to záleží jak už tu bylo řečeno na volbě nakladatelství, koho si vybere.

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Tak pokiaľ ti to takto vyhovuje, tak je fajn :) Ale povedala by som, že ty by si si tie spolupráce zaslúžila o dosť viac :D

      Odstrániť
  13. Ja nevidím problém v tom, ak niekto recenzný výtlačok nedočíta. Kniha naozaj môže byť taká hrozná. Len si myslím, že aspoň tú jednu tretinu by z nej recenzent mal prelúskať, a potom s čistým svedomím môže napísať, že ju nedočítal, lebo...a tu by mali nasledovať normálne dôvody, obširnejšie opísané: čo bolo zlé, prečo to bolo zlé, ale zároveň aj to, komu by sa to - napriek všetkému - mohlo páčiť (lebo každá kniha má svojich čitateľov, len si ich musí nájsť). Nemyslím si, že riešením je tváriť sa, že som knihu prečítala, lebo to som nechápala ani pri tebe (s jednou konkrétnou knihou, na ktorú si momentálne spomínam), hlavne keď si sa v recenzii tvárila, že si knihu prečítala a na iných sieťach si vyhlasovala, že bola taká zlá, že si ju ani nedočítala. To je potom také, že si píliš konár sám/sama pod sebou a skôr či neskôr sa to každému vypomstí. Takže osobne si myslím, že úprimnosť, nadhľad a trocha tej racionality sú tou správnou cestou. Recenzia je predsa osobný názor daného čitateľa, a ak bola nejaká kniha taká zlá (pre neho/pre ňu), že ju ani nedočítal, tak skutočne dobrý recenzent tento fakt netají a dokáže argumentovať a vysvetliť, kde bol problém.

    OdpovedaťOdstrániť

Ďakujem vám za každý komentár :)